Vyhledat
  • Marcel Baláš

Warrior Diet



aneb přerušovaným půstem proti depresím


Dnes něco trochu z mýho života… Před pár lety, ještě v dobách mého původního zaměstnání SW vývojáře, jsem jako tradičně nějakou dobu nemohl ze zdravotních důvodů cvičit. To pak vždycky trpím lehčími depresemi a musím svou mysl napnout nějakým jiným směrem.


Nejsnazší cestu nabízí chlast a je možný, že bych u něj i skončil. Ostatně nakoupil jsem si tehdy v Bille pro jistotu pár lahví Merlota od Tarapacy. Nicméně zhruba v té době jsem taky narazil na stravovací systém zvaný Warrior Diet. Ten systém převrací vše, v co jsem do té doby v oblasti stravování věřil a co jsem sám praktikoval — například zatímco ráno téměř nejíte, večer se přežíráte. Takovou blbost aby člověk pohledal. Vždyť snídaně je nejdůležitější jídlo dne a jíst navečer = přibírat tuky. Motivace v pozadí postavená na stravě starověkého bojovníka, podobně jako paleo dieta se svým odkazem na způsob stravy našich jeskynních předků, jsou mi spíš k smíchu — odhodit ten ohromný pokrok a rozsáhlý znalosti, který jsme časem získali, si může dovolit jen civilizací zhýčkanej a unuděnej člověk. K tomu všemu je okolo toho vytvořenej obrovskej hype a ten oslavnej tón článků má spíš tendenci mě jakožto skeptika odradit.


Nicméně mi to přišlo dost extrémní, abych tím zahnal ty svoje deprese a odolal jak Merlotu, tak dalším alkoholovým svodům, a tak jsem se tehdy dal na dietu bojovníka.


Oč jde?

Celý den máte rozdělený na dvě fáze:

  • Undereating

  • Overeating

Zatímco první fáze trvá cca 18–20 hodin, ta druhá, jak správně tušíte, hodin 4–6. V té první se buď úplně postíte, nebo si dáváte jen lehké “pulsy” např. ve formě menšího proteinového koktejlu, v té druhé se snažíte co nejvíc se zasytit. Warrior Diet nepředepisuje, co přesně jíst, nicméně pokud probíráme tuto dietu v kontextu cvičení, pak je jasný, že chceme zejména hodně bílkovin (maso, vejce, ryby).


Co to má přinést?
  1. Tělo začne ve fázi undereatingu lépe detoxikovat díky produkci různých enzymů a regeneraci jaterní tkáně. Zvýší se vám produkce růstovýho hormonu.

  2. Přes den se budete cítit jak fyzicky, tak psychicky lépe. Už žádné výkyvy energie a polevující soustředěnost.

  3. Budete spalovat tuky, aniž byste pálili svalovou hmotu.

Bod 1 nemůžu potvrdit — nemám/nevím jak. Zato bod 2 potvrdit můžu a to stoprocentně. Můj spánek obecně nestojí za nic, zvlášť v té době, kdy jsem ještě nespal na futonu. Běžně jsem se za noc probudil třeba i 20–30x. Narozdíl od ostatních jsem nezíval až navečer před spaním, ale už ráno, když jsem vstal z postele. Bývalo tradicí, že odpoledne po obědě jsem byl v práci natolik mimo, že jsem skoro usínal s hlavou na klávesnici. Dost často jsem si pro jistotu chodil aspoň na 20–30 minut lehnout do kuchyňky na gauč. Jenže po najetí na warrior diet se to stalo minulostí. Na tom, že jsem byl během dne permanentně tak trochu unavenej, se nic nezměnilo, to byla holt daň za ten nekvalitní spánek. Ale ty extrémní výkyvy energie, kdy jsem v práci usínal a ani po espressovým double shotu nebyl schopen se na nic soustředit, zmizely. Poté se prakticky ani jednou nestalo, že bych měl vůbec potřebu si jít odfrknout do kuchyňky. A ještě víc než já tím byli překvapení moji kolegové. Ti se pak báli, aby tuhle dietu nedostali nařízenou seshora, protože téhle změny si všimli samozřejmě i moji šéfové.


Poté, co mě přestala bolet záda a už jsem nemusel chodit jak kačer (ano, to byly ty zdravotní problémy), začal jsem postupně opět se cvičením. Nejdřív jsem dodržoval půst až do tréninku, kterej jsem tehdy míval někdy okolo šesté hodiny večer. Moje první živiny byly ve formě koktejlu Universal Torrent, dosud podle mě nepřekonanýho post/intra-workout nápoje, kterej jsem pil během tréninku a po něm. Pořádný jídlo jsem tak v tréninkový den jedl až někdy v osm večer. Kdo nezažil, nepochopí, jak se člověk dokáže těšit na jídlo. Během dvou hodin jsem byl schopen do sebe dostat 300g burger a velkou mísu musli s tvarohem a mlékem. V netréninkový den jsem pak jedl dřív, asi od 17. hodiny. Množství toho jídla za tak krátký čas bylo velký, ale když si to člověk spočítal za celý den, bylo jasný, že jsem byl spíš v kalorickým deficitu. Už si to přesně nepamatuju, ale něco málo jsem tehdy na váze shodil. Přešel jsem tedy poté k méně drastické variantě, cca 16:8. Na ní jsem aspoň nehubnul. Přibrat se mi ale nepodařilo.


Zvyknete si

Jste-li jako já tehdy a začíná vám kručet v břiše už po třech hodinách od posledního jídla, asi se bojíte, že byste ten půst nevydrželi. Vydrželi. Po dvou až třech dnech si tělo zvykne a pocity hladu zmizí, sám jsem byl překvapen tou rychlou adaptací.


Kdo by se o tom rád dozvěděl něco víc, odkazuju na tyto články (první dva česky, druhé dva anglicky specificky pro lidi, kteří cvičí, i s ukázkovými jídelníčky):

Mimochodem, ten první článek od Česlíka byl právě tím spouštěčem, díky kterýmu jsem se k této dietě odhodlal.


Na celé dietě je krom té energie a soustředěnosti krásná zejména ta jednoduchost. Nemusíte si dělat krabičky na 5 jídel denně, nemusíte řešit, že hospoda, kam chodíte na polední menu, má zase jen smaženej řízek s majonézovým salátem, nemusíte mít špatnej pocit, že jste se v tom pracovním shonu nestihli odpoledne nasvačit. Stačí si na odpoledne/večer připravit kopu dobrýho jídla a nechat tomu volnej průběh.


Závěrem to nejdůležitější — tímto článkem nechci přimět k dodržování přerušovanýho půstu já vás, naopak chci, abyste komentářem popisujícím vaše zkušenosti přiměli k opětovnýmu návratu na WD vy mě. Zejména mě zajímá, zda jste byli schopni na této dietě nabírat hmotu. A pokud ano, za jakých podmínek. Ale ať už jsou vaše zkušenosti jakýkoliv, jsou-li vůbec nějaký, nebojte se s nimi pochlubit.

#diet #dieta #warrior_diet #dieta_bojovníka #strava #výživa

33 zobrazení
Design + Text: Marcel Baláš
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now